Tmelení karoserie

Při tmelení, nebo chcete-li při kitování, se nejčastěji můžeme setkat se čtyřmi druhy stěrkových polyesterových tmelů:

• Tmel s vláknem karbonovým nebo skelným: Tmel se skelným vláknem je už dnes na ústupu, častěji se setkáme s karbonem. Tmel s karbonovým vláknem má především nesrovnatelně lepší brousitelnost a je pevnější. Lze jej navíc nanášet do finální podoby, často bez nutnosti použít dokončovací tmel. Oba dva druhy tmelu s vláknem jsou určeny především k tmelení dílů, které byly svařovány, vyklepávány nebo namáhány opravou za použití vysoké teploty. Tmely s vláknem tedy dokáží zpevnit původní materiál, který může být opravou oslaben.

• Tmel s hliníkovým práškem (Alu): Tento tmel se používá především k odvodu tepla z podkladu (kvůli jeho tepelné roztažnosti). Aplikuje se jako izolační vrstva na již vyrovnaný povrch, často tedy leží na vrstvě tmelu s vláknem nebo na středním tmelu. Najdeme ho tedy nejčastěji na střechách, discích kol, kapotách nebo v motorovém prostoru – všude tam, kde by mohla hrozit změna objemu materiálu vlivem tepla.

• Tmel střední (Soft nebo Fill): Tento druh tmelu patří k nejpoužívanějším typům vůbec. Používá se univerzálně k zarovnání povrchů do asi 3mm tloušťky nerovností. Některé výjimečnější tmely tohoto typu ovšem zvládnou podstatně více – zůstanou stabilní až v 7cm vrstvě. Vždy se tedy řiďte dokumentací daného výrobce.

• Zvláštním podtypem je tmel střední antikorozní. Jedná se o standardní střední tmel, ovšem, jak asi tušíte, s přídavkem antikorozních látek. Ideálně jej využijete na menších plochách bez základové barvy. Pokud jej nanesete na hliník nebo holou ocel, získáte ochranu na úrovni epoxidového základového nátěru.

• Tmel dokončovací (Fine): Posledním typem je tmel dokončovací, tedy finální, určený k zarovnání drobných nerovností. Nanášejte ho v maximální vrstvě 1 mm. Některé tmely tohoto typu navíc můžete použít přímo pod lak, bez nutnosti použití plniče.

Tmely se také mohou lišit podle materiálu, na který jsou určeny. Najdeme tak například:

• Tmely na plasty: Využijete ho třeba ke tmelení nárazníků, lišt, zrcátek a dalších plastových dílů. Dokáže částečně naleptat plast v místě tmelení a zajistit potřebnou přilnavost. Navíc je pružný a nepraská, což je velká výhoda oproti ostatním tmelům.
• Odlehčené tmely: Jsou určeny na velké plochy (střechy, kapoty apod.), kde je podstatným faktorem váha tmelu. Příliš těžký tmel by totiž mohl vést k namáhání materiálu nebo přímo jeho poškození. Pro jeho lehkou váhu ho běžně používají také opraváři závodních aut, letadel nebo motocyklů.
• Dvousložkový tmel stříkací: Je ideální při opravě rozsáhlejších ploch, například boků dodávek, střech větších automobilů a podobně. Aplikuje se stříkací pistolí nebo sprejem. Nezapomeňte správně zvolit velikost trysky stříkací pistole (pohybuje se mezi 2–2,5 mm a je vždy doporučena výrobcem tmelu).

Důležitou součástí tmelení je nejprve správně promíchat obě složky tmelu mezi sebou. Uvědomte si, že tužidlo má nejen funkci tvrdidla, ale zároveň ředidla. Pokud jej správně vmícháte do tmelu, naředí jej a tmel se stane vláčnějším a lépe použitelným. Než získáte v míchání tmelu určitou zkušenost, doporučujeme určitě množství tužidla zvážit. 

Mimochodem, větší množství tužidla rozhodně neznamená kratší dobu schnutí a naopak. Tužidla by mělo být přesně podle doporučení výrobce, aby tmel dokonale proschnul a získal své vlastnosti, tedy ani málo, ani nesmí zbýt neaktivované tužidlo v tmelu. Obvyklý poměr je u polyesterových tmelů 100:3, tedy na 100g tmelu přidáte 3g tužidla.

Tmel nanášejte pomocí speciálních kovových nebo plastových stěrek. Správným držením a použitím dosáhnete optimálního účinku tmelení. Jak na to? Poloha vašich prstů by měla být následující: čtyři prsty na vrchní straně stěrky a pouze palec tlačí proti nim z druhé strany. Malíčkem nebo ukazováčkem vyviňte na stěrku tlak a lehce ji tak zdeformujte do oblouku. Díky tomu můžete snadno tmelit i oblé tvary jedním tahem. 

Začínáte nebo dokončujete tmelení? Zde je často důležité co nejplynuleji zvládnout přechod mezi tmelem a tmelenou plochou. Abyste toho docílili, měli byste začít a skončit se stěrkou v co nejsvislejší poloze, do které plynule přejdete ze sklonu 30–40°. Plynulý přechod tedy nevytváříte tlakem, ale polohou stěrky. 

Při kitování pracujte rychle, po natužení může dojít k rychlému tvrdnutí tmelu, který se tak stává nepoužitelným. Namíchejte proto raději vždy menší množství, které jste schopni okamžitě zpracovat. Správným použitím tmelu dosáhnete hladkého povrchu a nebudete muset později materiál nadměrně brousit. Pomůcky pro tmelení (stěrky i podložky) důkladně očistěte ředidlem C6000, případně zkuste používat podložky jednorázové. Je to pohodlné a ulehčí to náročnou práci, kterou tmelení jinak bezesporu je.