Vzorník barev a odstínů PANTONE
Barevný vzorník PANTONE našel své uplatnění především v tisku a DTP, nicméně s barvami v odstínech Pantone se můžete setkat i na řadě jiných míst, včetně karoserií vozů - včetně jedné legendární značky traktorů.
Základy lakování 03.12.21 47682x přečteno
V tomto článku se Vám pokusíme poradit, jaké materiály a jaký postup zvolíte při opravě drobných poškození v domácích podmínkách.
V první fázi je důležité připravit povrch pro následnou opravu. Toho docílíte předbroušením opravované plochy vhodným brusným papírem a vhodnou zrnitostí brusného papíru. Jakmile je povrch připraven, je nutné jej odmastit a očistit od všech nečistot, které by mohly zhoršit následnou přilnavost všech dalších materiálů, nebo by mohly mít nežádoucí vliv na výslednou podobu laku, jeho přilnavost a celkovou životnost.
Každou nerovnost je potřeba před lakováním vyrovnat stěrkovým tmelem a vybrousit do požadované podoby, ideálně tak, aby nebyla na povrchu po nalakování patrná žádná nerovnost, přechod mezi tmelem a opravovanou plochou nebo viditelné stopy po broušení. Vyvarujte se nanášení nadměrné vrstvy tmelu najednou, pokud je potřeba vyrovnat větší poškození, vrstvěte tmel po jednotlivých vrstvách, cca 2-3mm silných, které necháte mezi sebou zaschnout. Následně tmel vybruste do požadované podoby a připravte pro nanesení plniče. Ideálně přebroušením zrnitostí P240 až P400 a očištěním stlačeným vzduchem. Polyesterové tmely by se neměly omývat vodou nebo jinými čističi, je to z důvodu jejich nasákavosti. Kapalina, která by se v dalších fázích opravy odpařovala, by nadělala spoustu škod na opravovaném místě a bylo by nutné celý proces opravy opakovat.
Máte-li dokonale vytmelený a vybroušený povrch, můžete přistoupit k nanesení plniče. Ovšem pozor! Plničem už nikdy nezamaskujete nerovnosti, které jste neodstranily při broušení tmelu. Plnič by se měl nanášet na dokonale připravený a vyrovnaný povrch. Plnič sice dokáže zamaskovat drobné nedostatky v tmelu, jsou to ale okem téměř neviditelné stopy po broušení apod. Plnič nanášíme ve dvou až třech vrstvách s mezi schnutím a po celkovém proschnutí jej brousíme za sucha zrnitostí P500 až P600 nebo za mokra P800 až P1000. Povrch následně odmastíme čističem silikonu a před lakováním otřeme antistatickou utěrkou.
Samotné lakování teprve ukáže, zda jste připravili povrch správně a jak dobrý bude výsledek. Lakování provádějte v dobře větraném a bezprašném prostoru, ideálně při teplotě mezi 20 a 25°C. Dobře si také pohlídejte čistotu přiváděného vzduchu a všechny lakované díly i materiály nechte před zahájením prací "aklimatizovat" - vše s čím budete pracovat, by mělo mít stejnou teplotu aby nedošlo k teplotnímu šoku. Lak nanášejte v tenčích vrstvách s mezi schnutím a nedovolte aby vám jednotlivé materiály začaly stékat po povrchu. Pokud se vám nepodaří nanést finální lak ideálně rozlitý po povrchu a uvidíte tzv. efekt pomerančové kůry, lze to lehce opravit zabroušením a zaleštěním. Stékance však lze opravit velmi složitě a bez předchozích zkušeností se ani nedoporučuje do podobné opravy pouštět.
Jakmile bude lakovaný díl dokonale suchý, můžete opravit a zabrousit případné nedostatky a celý povrch dokonale vyleštit. Používejte pouze profesionální přípravky bez obsahu silikonů nebo vosků. Leštění začněte vždy střední leštící pastou a středně měkkým leštícím kotoučem, abyste zjistili tvrdost a poddajnost laku. Pokud bude leštění bez většího výsledku, přistupte k použití tvrdšího kotouče a agresivnější leštící pasty. Finální přeleštění provádějte jemnou dokončovací leštící pastou a nejjemnějším molitanovým kotoučem, díky této kombinaci odstraníte i ty nejjemnější vlásečnicové škrábance a docílíte vysoce zrcadlového lesku, který jen podtrhne hloubku laku. K odstranění zbytků leštících past použijte nejjemnější mikrovláknovou utěrku, která povrch nijak nenaruší a nepoškrábe.